Místní knihovna Polnička


--- Aktuality KS

 

POUŤOVÁ VÝSTAVA (8.9.2014)

Polničskou pouť se všemi vžitými tradicemi máme za sebou a na všechno s ní spojeno můžeme už jenom vzpomínat. Kromě všech dlouhodobých zvyklostí se jakousi tradicí stala každoročně pořádaná výstava, instalovaná v zasedací místnosti OÚ. Tentokrát výstava s názvem „Ze šatníku našich předků“. Těšila se velikou navštíveností a zájmen o vše vystavené. A nebylo to jen dobové oblečení, ale i vhodné dochovalé doplňky tak, jak se během let měnily. V každé době se lidé rádi oblékali a vždy volili takový oděv, ve kterém se dobře cítili a byl pro ně zároveň finančně dostupný. A tak výstava nabízela nejen oblečení prostých lidí, ale i těch trochu zámožnějších. Líbilo se i dětské oblečení jak k běžnému nošení, tak k různým rodinným událostem a svátečním dnům. Obohacením výstavy byly určitě historické hasičské uniformy a jeden sokolský kroj. Vhodným doplněním byly i staré černobílé fotografie našich předků, které dobře mapovaly jednotlivá údobí minulého století.
Vystavené věci, které na čas opustily letité skříně, starobylé almary a ještě starší truhly či jiná úložná místa, daly připomnět návštěvníkům třeba i kousek života lidí žijících v různých dobách v naší vsi a v blízkém jejím okolí. A tak i tu letošní výstavu lze považovat za zdařilou tak, jak se vyjadřovali sami návštěvníci. Nešetřili chválou. Pořadatelé však vidí ojedinělost našich výstav v tom, že se tady v malém prostoru zasedací místnosti zase po roce setkávají právě u vystavených věcí lidé, které kdysi dávno odvál čas do různých koutů naší vlasti a do své obce se vracejí jen při významných událostech, za kterou považují třeba právě i zářijovou pouť. Ta je taky zároveň už odjakživa jakousi tečkou za právě končící prázdninami a pomyslnou cestou jsme se vydali do dnů příštích. Do podzimu, se vší jeho vysočinskou barevností a náladou. Zkrátka něco pěkného skončilo, něco nového začíná a to každý rok vždy od první zářijové neděle úplně stejně.
A ještě k samotné výstavě. Za ochotnou pomoc, dobré nápady a pomoc při zajištění celé výstavy patří velké poděkování všem dobrým poličským lidem, manželům Tomkovým ze Stržanova, pak za vstřícnost a zapůjčení hodnotných věcí. Velké poděkování však si zaslouží pan Jiří Moravec, bez jehož obětavě nezištné pomoci by výstava nevypadala tak, jak jsme ji měli možnost zhlédnout.

Fotografie ZDE.

Klub seniorů

 

Senioři v maďarsku

Do termálních lázní maďarského městečka Bűk vyjeli tentokrát polničtí senioři načerpat sílu, v léčivé vodě nechat odpočinout nemocným kloubům a nabrat trochu zdraví před blížícím se zimním obdobím.  Teplé minerální vody několika bazénů i tamní sauny jsme si i za krátkou dobu pobytu užili dostatečně. A i kdyby zázračná voda těchto lázní tak velkou moc jak se říká, neměla, i tak by naše cesta do Maďarska měla význam. Třeba proto, jak řekl jeden z účastníků našeho zájezdu: „že se „polničáci“ sešli a na pár dnů se dali dohromady.“ V příjemném prostředí termálních lázní jsme tak společně prožili pěkné, snad v mnohém i nezapomenutelné chvíle. Za milou společnost patří poděkování i cizím účastníkům, kteří snad byli stejně spokojeni jako my. 


Srpnový zájezd seniorů

Pár slov o poznávacím zájezdu seniorů, kteří se tentokrát vypravili do Čech na Příbramsko, do oblasti Středočeské pahorkatiny. S námi seniory vyjeli samozřejmě naši stálí příznivci – mladí lidé a tentokrát i naše děti.

Jedinečnou podívanou byla prohlídka zámku Konopiště, kde jsme si připomněli 100. výročí Sarajevského atentátu a zároveň jsme se dozvěděli hodně zajímavostí o životě samotného soukromého majitele zámku a následníka trůnu Františka Ferdinanda D´Este.

Skanzen ve Vysokém Chlumci, který je ve stádiu zřizování, nám tak trochu přiblížil život prostých lidí žijících na vsi Středočeského podhůří. Vybavení některých stavení i hospodářské potřeby vystavené ve starých stodolách nám připomněly dávný život lidí i v naší obci.

Památník hudebního skladatele Antonína Dvořáka nás přivítal ve Vysoké u Příbrami. V nádherné okolní krajině jsme kousek času strávili v novorenesančním  zámečku. Rozsáhlým parkem jsme došli k Rusalčinu jezírku a pobyli jsme tak v místech, kde prožil 20 let života jeden z největších géniů hudebního světa – Antonín Dvořák. Závěr dne patřil Svaté hoře u Příbrami, která je nejznámějším a nejslavnějším Mariánským poutním místem. Krátce jsme navštívili i baziliku Nanebevzetí Panny Marie. Ve staročeské stylové restauraci „Švejk“ jsme celodenní putování zakončili. S krajem v okolí Příbram jsme se rozloučili bohatší o nová poznání a nezapomenutelné zážitky.

Klub seniorů

 

 

Senioři v divadle

 Do pražského divadla Na Fidlovačce se vypravili polničští senioři se svými dlouholetými příznivci na muzikál „MY FAIR LADY“. V neobvyklém prostředí tohoto divadla prožili s prostořekou květinářkou a váženým profesorem lingvistiky téměř tři hodiny zábavy, vyplněné nejen mluveným slovem známých hereckých osobností, kterými byli – T. Töpfer, O. Brousek ml.,  B. Mošnová,  H. Hanuš, L. Švormová aj., ale i přitažlivými melodickými písněmi. A tak lze napsat, že se snad všichni přítomní dobře bavili a určitě jsou o jeden umělecký zážitek bohatší. A slovo známé ústřední melodie ….“Máš-li kapičku štěstí“…., jsou taky tak trochu k zamyšlení.

Klub seniorů

 

JARNÍ SETKÁNÍ SENIORŮ

V restauraci u Šimáků se sešli senioři na jarní posezení, které bylo hlavně malým poděkováním za velkou pomoc všem, kteří ochotně pomohli při zajišťování 5. Staročeského bálu. Zároveň pak si všichni společně připomněli blížící se Svátek matek. A protože ke svátkům jsme zvyklí si přát, tentokrát se toho ujaly děti zdejší školy. Pod vedením paní učitelky Fňukalové popřály babičkám. Ve svých přáních však nezapomněly ani na přítomné dědečky. Vystoupení malých gratulantů bylo jako vždy od srdíčka, bylo dětsky upřímné. Tak, jak to jen děti dovedou. A tak sem tam nějaká ta slzička v očích přítomných byla jen projevem radosti. Radosti nad tím, že i na nás dříve narozené si někdo vzpomene. Děti však nepřišly jen s básničkami a písněmi. Pro vzpomínku dostali všichni malý dáreček.

Májový podvečer s hudební skupinou „DUO SÝKORKY“ se určitě vydařil. Dobře jsme se bavili a třeba se nám podařilo i na chvíli zapomenout na starosti všedního dne. V příjemném prostředí, se známými lidmi a s milými hudebníky – manžely Sýkorovými – nám bylo dobře.
Klub seniorů

 


TANČÍRNA

Divadelní představení s takto vzletným názvem, zhlédli polničtí senioři a naši věrní příznivci v pražském Divadle Radka Brzobohatého. Na prknech divadla se před námi postupně odvíjela dlouhá historie. Dějiny naší země jsme měli před sebou jako na dlani. A to vše bez jediného mluveného slova. Jen hudební doprovod, taneční ztvárnění jednotlivých údobí a samozřejmě dokonalost známých hereckých osobností. A nad tím vším tam někde v pozadí bdělé oko samotného herce – Radka Brzobohatého. Společně se nám podařilo prožít zase jeden pěkný večer. Tentokrát v hlavním městě. A snad ani dlouhé čekání na dálnici nevzalo chuť nikomu z nás zase někdy se do Prahy za kouskem kultury vypravit. Klub seniorů



STAROČESKÝ BÁL

Ve druhém březnovém, už tak trochu jarem provoněném sobotním večeru, se v příjemném prostředí místní sokolovny sešli všichni ti, kteří se chtěli trochu pobavit na posledním bále roku – na 5. staročeském bále seniorů. Ten lze i v letošním roce považovat za zdařilý. Vydařil se samozřejmě za velké pomoci všech, o kterých jsme si zvykli mluvit jako o příznivcích nás dříve narozených. Jsou jimi naši významní sponzoři a velká spousta dobrých polničských lidí. S jejich pomocí se nám podařilo vytvořit bohatou tombolu a dát jí tu správnou podobu. Zahájit bálový večer seniorů nemohl nikdo jiný lépe a důstojněji než naše babičky se svými malými vnučkami. Na melodie valčíku a známé české polky se společně s tanečníky folklorního souboru Studánka ze Žďáru velmi dobře předvedly. Zejména malé tanečnice braly vystoupení vážně. Tančily s velkou chutí, nadšením a s upřímnou dětskou opravdovostí. Velký obdiv patřil taky našim svižným seniorkám. S mladičkým elánem a jen jim vlastním temperamentem zvládly na výbornou půlnoční vystoupení, které bylo zajisté i vyvrcholením celého večera. Zkrátka „Holky z naší školky“ zabodovaly. Za přípravu obou vystoupení patří velké poděkování naší paní učitelce Sylvě Paceltové, která důkladnému nácviku věnovala nejen hodně času, ale i kus srdce. O zábavu celého večera se dobře postarala hudební skupina 4 SÝKORKY. Opět nezklamaly. Úspěch sklidila i dobrá kuchyně – ať už řízky naší babičky, guláš pana Němce či chutné polničské bramboráčky. A mimořádná tombola – divočák, trakař, žebřiňák, sele – věci laděné tak trochu po venkovsku, byly určitě zajímavým zpestřením večera. A tak s velkou pomocí mladých lidí ve výčepu, v kuchyni a zkrátka všude tam, kde bylo třeba, se i 5. STAROČESKÝ BÁL vydařil.

„Že by za to tak trochu mohly i čerstvě upečené koláče na všech stolech? Nebo pestrobarevné malé kytičky petrklíčů? A nebo ty úplně obyčejné růžičky? Kdo ví.“
Vedení klubu seniorů



 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt: 566 622 862